středa 2. června 2010

Instantní všelék


Znám okamžitý všelék na všechny strasti.
Naštval vás soused? Trápí vás učitelé ve škole nebo vaše známky? Je venku škaredé počasí?

Odpusťtě tomu.



Odpusťte sousedovi, odpusťte počasí, odpusťte učitelům a odpusťte i sobě.

Dokonce nemusíte nic říkat nahlas.  Stačí jen přijmout věci takové, jaké jsou.

Odpuštění zajisté pomůže tomu, kdo vám ublížil. Ale nejvíc pomůže vám.

Všechno špatné zmizí a paralýza vzteku, která vás polapila, vás propustí na svobodu.

S odpuštěním se odvalí všechny zátarasy, které vám stály v cestě.

A nic potom nebrání prožívání radosti.

Odpouštím vám,
Jakub Kolčář.

Fotka

úterý 1. června 2010

Geniální pomůcka


Před pár dny se mi v hlavě vynořila intuitivní myšlenka vytvořit si a nebo pořídit tuto geniální pomůcku. Zeptal jsem se pár lidí, zašel do obchodu a nyní ji mám. Je to mazací tabulka.

Může pro vás býti překvapením, proč zrovna mazací tabulka je pro mě geniální pomůcka. Dokonce ani výrobci ji takovou váhu nepřisuzují, ti ale ještě neobjevili všechna její rozmanitá využití.


Co mě k ní přivedlo?
Obvykle hodně pracuju s papírem, protože ten je na rozvíjení myšlenek nejdokonalejším nástrojem. A jak mi zase poznámkový bloček došel, uvědomil jsem si, že bych nemusel používat papír. Říkáte si, proč nepoužívat pro zápisky počítač? Inu, počítač je nástroj výtečný, ale k některým tvůrčím metodám stále velmi nedokonalý. Volnou ruku nenahradí. Samozřejmě by se v tom případě daly použít věci typu PDA nebo tablet, ale i ty spontánní tvorbu ztěžují. Na výhody fyzického papíru jednoduše, alespoň pro mě, stále nic nemá. A když ne papír, tak mazací tabulka, řekl jsem si. Podíval jsem se do papírnictví a voilá, měli přesně, co jsem chtěl.


Teď ty přednosti
Aby to nevypadalo, že svou tabulku vychvaluju jen tak nadarmo, uvedu pár skělých možností, které nabízí.
  1. Zapisování okamžitých myšlenek. Často přes den se stane, že máte nějaký nápad. A máte vždy tři možnosti. Buď jej okamžitě zahodíte a zapomenete, což je ale velká škoda. Nebo si nápadu vážíte, a celý den ho nosíte v hlavě. To vás ale tíží tím, že na něj musíte stále myslet. A nebo máte třetí možnost, zapsat si jej. Když si nápad zapíšete, jednak jej dáte pryč z hlavy, takže na něj můžete zapomenout, napsaním si jej ještě více uvědomíte a konečně budete jej mít někde zapsaný, kde se k němu někdy později můžete vrátit a nebo jej přiřadit k nějakému svému projektu.
  2. Místo pro brainstorming. Brainstorming, neboli bouře mozku (mozků) je naprosto ojedinělá a úžasná technika, díky které člověk vygeneruje přehršel nápadů a neobvyklých řešení. Často se brainstormuje ve více lidech, ale úspěšně tuto techniku můžete použít i sami. Například já si dělám malý brainstorming pokaždé, když chci napsat nějaký článek. Více o této technice někdy příště. Nyní jen, že mazací tabulka je naprosto dokonalé místo pro tento proces.
  3. Vyprázdnění hlavy. Anglicky někdy nazýváno "mind dumping". Opět další převratná technika, které tentokrát neslouží k tvoření nových myšlenek, ale k uspořádání těch starých neutřízených. Jednoduše piště všechno, co máte v hlavě, co vás napadá po určitý časový úsek. Jakmile se vypíšete, všechno v hlavě se radikálně přerovná a myšlenky vás přestanou obtěžovat. A když to všechno potom smažete z papíru, uvolní se vám s tím i vaše hlava.
  4. Kreslení, črtání. Občas člověk potřebuje vytvořit návrh, črt nebo skicu nějakého svého nápadu. Pro příklad, webdesignér si potřebuje načrtnout, jak vzhled webu vytvoří. A potřebuje taky zkoušet, umázávat a předělávat, než se dostane k obrázku, který mu sedí. Přesně pro tento účel tabulka poslouží výborně, díky své schopnosti být smazána. Pracuje se na ní mnohem snáze a intuitivněji, než na počítači a přitom změny můžete oproti práci na papíru dělat taky.
  5. Zápisky. Jednoduše tabulku používejte k zapisování toho, v čem se nechcete ztratit. Jste-li ve škole, můžete si na ní dělat zápisky z přednášky. Studujete-li nějaké téma na internetu, opět si vypisujte na tabulku. A třeba i posléze si udělejte regulérní zápis. Tabulka vám v každém případě pomůže k uspořádání myšlenek a uvědomění si souvislostí. Hodnotíte-li něco, zapisujte si na tabulku plusy a mínusy. K zapisování čehokoliv se mazací tabulka hodí opravdu dobře.
  6. Učení se. Jedna z neposledních věcí, ke kterým se tabulka, jako nic jiného, hodí. Učíte se chemické vzorečky? Párkrát si je pročtěte a potom je z hlavy pište na tabulku a zkoušejte se tak. Když se spletete, chybu smažte a zkuste to znovu. Protože při vlastním vysvětlování (zde psaní) funguje učení mnohem lépe, než při samotném čtení, brzo uvidíte, že s pomocí mazací tabulky se naučíte cokoliv velice snadno a rychle.
Ty způsoby užití mazací tabulky by se zajisté daly jmenovat do nekonečna, ale pokusil jsem se vystihnout alespoň ty hlavní. Ty, které pro mě osobně byly velikým přínosem. Jsem si jistý, že taková tabulka se různým lidem může hodit k mnoha dalším a jiným věcem.


Jaká je cena?
Cena užitná je nevyčíslitelná. Ať už kvůli tomu, že nikdy více nebudu spotřebovávat tuny papíru na věci, které neukládám, nebo tomu, že se dá použít k tolika rozmanitým úkonům. Mazací tabulka je nástroj, který člověku mnoho přinese a téměř nic neveme (pro konkrétnost - 55Kč z peněženky :-) ). Je to pro mě nástroj 21. století. Tak jednoduchý a tak účinný. A jednoznačně radím každému, kdo si chce zlepšit život, aby si takovou pomůcku pořídil. Výrobcem je sice určena pro základní školy, ale nahradí stovky počítačů a zápisníků. Taková je magická mazací tabulky.

Co nejdříve si taky jednu pořiďte,
opravdu vám pomůže,

Jakub Kolčář

pondělí 31. května 2010

Nejúčinnější způsob (osobního) rozvoje

Možná teď čekáte, že vám začnu vysvětlovat určité postupy, které můžou vylepšit váš život, či vaší společnost. Ale já nebudu.

Takové postupy jsou totiž většinou velmi pomalé a samy o sobě toho změní, na poměry nás - lifechangerů - hodně málo. Je ale jedna věc, která dá jakémukoliv posunu vpřed kvantovou rychlost a doslova v okamžiku změní celý váš život. A dá se uplatnit na jakýkoliv postup.

Můžete dělat cokoliv, ale bez téhle věci téměř ničeho nedosáhnete. Na druhou stranu, všichni lidé, kteří to vysoko dotáhli, se tam, kde jsou, odtama, kde jste vy, dostali právě díky téhle věci.

Co musíte udělat, aby váš osobní, nebo třeba i firemní vývoj nabral otáčky?
Dvěma slovy - PŘEKONEJTE SE.

To je všechno, co stačí udělat, abych změnil svůj život?
Když to vemem kolem a kolem, ano. Nic výrazného se ve vašem životě (analogii například s podnikem si rozvíjejte dále sami) nestane bez toho, aniž byste se překonali. Lidský mozek má ze své zvířecí podstaty tendenci zůstat na místě, zůstat v té nejpohodlnější pozici. To je sice možná pozice nejbezpečnější, ale taky pozice, ze které se nikam jinam nedostanete a nevyvinete. Proto musíte své komfortní zóny překonat, aby se něco dělo.


Kdy se mám překonat?
Možná vám není hned jasné, v jakých situacích se máte překonat. Co jsem Tím vlastně mínil. Zde uvedu několik příkladu běžných situací, ve kterých se rozhodně máte překonat.

Překonejte se, když:
  • máte z něčeho strach. Například, když máte strach mluvit před lidmi. Překonejte se a běžte před ně. Když máte strach vyjádřit své názory. Překonejte se a vyjádřete je.
  • máte plán něco udělat, ale jakmile má dojít na věc, nechce se vám. Vystižný příklad: chcete napsat článek na blog, ale jakmile se k tomu dostanete, absolutně se vám nechce. Překonejte se.
  • víte, že něco by vám pomohlo, ale nedůvěřujete tomu a nechce se vám.
  • vám radí někdo zkušenější a vy jej nechcete poslouchat. Příkladem budiž, když hrajete s kamarádem fotbalistou fotbal a on vám říká, co a jak máte dělat. Překonejte se, a poslechněte jej i když k tomu máte odpor a myslíte si, že nemá pravdu. Ve skutečnosti je zkušenější a to, co vám říká je v zájmu nejvyššího dobra.
  • se objeví náhodná myšlenka, ale vy ji hned zavrhnete. První a náhlé myšlenky bývají často ty nejdokonalejší. Překonejte se a udělejte to, i přes hlas svého kritického já. Například povídáte si s krásnou holkou a vás napadne pozvat ji na rande. Ale hned to zavrhnete. Překonejte se a okamžitě podle své myšlenky jednejte. Když to neuděláte teď, tak už nikdy. Neexistuje totiž ta "správná chvíle". Člověk takové chvíle vytváří svým jednáním a rozhodováním.
  • se vám do čehokoliv jednoduše nechce. Překonejte se a jděte do toho, splňte ten úkol. Hned.
A proč vlastně? Co to způsobí tak velkého?
Když se překonáte, proběhnou změny hned na několika úrovních:
  1. Překonáte své vnitřní hranice a posunete je o kus dál. 
  2. Dosáhnete toho, čeho byste bez překonání se jinak nedosáhli - a že to často opravdu stojí za to. 
  3. Naučíte se překonávat se. Jakmile se překonávání se stane vaším zvykem, rychlost, jakou se vyvíjíte a dostáváte dál se začne znásobovat.
  4. Zmizí okamžitě většina strachů a nechutí, které jste měli a překonali. Například, přestanete se bát mluvit mezi lidmi. 
  5. Získáte plno nových zkušeností, které se vám budou hodit.
  6. Vaše sebejistota se zvýší. Pozor, neplést s dnešním často špatně používaným slovem sebevědomí. Sebejistota neznamená machrovat. Sebejistota znamená být v pohodě a nebát se, když není třeba.
  7. Začnete vidět věci z jiného úhlu pohledu a začne vám toho strašně moc docházet.
  8. Stanete se šampiony. Šampiony jsou Ti, kteří se překonávají.

Závěr
Kdykoliv se překonáte, způsobíte obrovskou pozitivní změnu ve svém životě. Nervové spoje ve vašem mozku se předrátují a všechno se změní. Pokaždé, když se překonáte se pochvalte, protože jste se stali muži (ženami) činu a dostali jste se na další úroveň. Pamatujte, překonávání je klíč ke všemu velkému.


Na závěr uvedu pár citátů od významných lidí pro motivaci:

"Obtížnosti jsou příležitosti pro nový růst." ~Ely Shemer
"První myšlenka - nejlepší myšlenka." ~Jack Kerouac
"Abyste získali, co jste nikdy neměli, musíte udělat co jste nikdy neudělali." ~Anonym
"Nejlepší způsob, jak překonat problém, je jej vyřešit." ~Alan Saporta
"Co byste udělali, kdybyste neměli strach? Odpovězte si a udělejte to. Hned." ~Joe Vitale
"Jediný rozdíl mezi vítězi a poraženými je, že vítězi jednají."  ~Anonym
"Překonejte strach ze změny a ta změna vám vytvoří nový život."  ~Jakub Kolčář
"Inspirace zřídkakdy vyvolá akci. Akce vždy vytvoří inspiraci." ~Frank Tibolt

Ať se vám daří,
Jakub Kolčář


Fotka

sobota 29. května 2010

Udělejte si pořádek

Určitě to znáte. Věci se na jednom místě hromadí a hromadí až nakonec ani není vidět původní záměr toho místa a vy se v něm utápíte. Mluvím o pracovních stolech, poličkách, přihrádkách na dokumenty, na nářadí, skříních na oblečení, nábytku v pokoji, souborech v počítači a nebo třeba přátelích na facebooku.


Proč?
Někomu to může být zcela jasné, někomu ne. Proč si uklidit? Uvedu v bodech pár důvodů:
  • Místo nabyde původního a nebo zcela nového významu.
  • Zlepší se vaše efektivita práce s položkami na daném místě.
  • Taky estetická stránka místa se často velmi rapidně po úklidu zvětší.
  • Uděláte si přehled ve věcech, ale taky hlouběji, ve svých obecných preferencích.
  • Vytvoříte si naprosto nové pracovní prostředí; protože ke každé zavedené struktuře má člověk připojené určité emoce a narušením těchto struktur zmizí a mohou se vytvořit nové (příznivější).
  • A konečně, uvolníte si plno špatně využitého místa.
To bychom měli důvody. Myslím, si, že jsou docela jasné každému. Navíc mnohem větší jsou nevýhody neuklizeného prostoru, mezi něž patří odvádění pozornosti, nepřehlednost, nepříjemné emoce atd.

Jak?
Abyste si mohli správně uklidit, musíte vědět, jak na to. Totiž ne všechno co může vypadat jako tvoření pořádku jím skutečně je. A proto jsem vytvořil pár pravidel, která přispějí k co nejlepší změně prostoru k lepšímu. Zde jsou seřazeny do několika kroků. Ty, když budete následovat, vám mohou v mnohém změnit život.
  1. Všechno pryč! Vyházejte všechny věci ven. Neberte vůbec žádné ohledy na zachování starého řádu. Jednoduše ze šuplíku všechno vysypejte, z poličky všechno vyhažte a z počítače vše vymažte z harddisku (=přesuňte dočasně na jiné úložiště)
  2. Dokonale vyčistěte prostor. Tento krok velkou roli nehraje, ale když jej uděláte, hodně tím ještě reorganizaci zlepšíte. Na stole to znamená setření prachu a důkladné vyčištění, na počítači třeba až naformátování harddisku a reinstalaci operačního systému.
  3. Berte to, co skutečně používáte. Všechny vytažené věci si jednu po druhé proberte a nad každou se tímto způsobem zamyslete: "Používám tuto věc denně? Nebo alespoň jednou za týden, či přinejhorším za měsíc?" Pokud si odpovíte ne, okamžitě tuto položku odložte na hromádku k vyhození (nebo vyloučení z vašeho inventáře).
  4. Nostalgii ne! Neukládejte na pracovní místa památeční záležitosti. Takové předměty zde také nemají vůbec co dělat. Faktem sice je, že vzpomínání na minulé zážitky prospívá mozku, což bylo vědecky prokázáno. Ale rozhodně dobré práci neprospívá jakékoliv rozptylování a přivolávání starých emocí. Vzpomínejte pouze tehdy, když se pro to rozhodnete. A proto všechny památeční záležitosti dávejte nejlíp na vyhrazené místo a nebo alespoň někam, kde na ně běžně nenarazíte. Na předměty z dětství si vyhraďte zvláštní šuplík, na fotky z událostí na počítači zvláštní složku nebo dokonce samostatné uložiště (CD/DVD/externí harddisk,...)
  5. Co nejúsporněji, nejpřehledněji a nejpěkněji. Zorganizujte svůj nový prostor, jak nejlíp dokážete. Vůbec se nevažte na to, jak jste to měli předtím. Uvažujte vždy nově a hledejte způsoby, jak věci uspořádat a uložit co nejlíp z hlediska přístupnosti, přehlednosti, úspornosti, ale i estetiky. Rozmístěte položky tak, aby na vás působily co nejpříjemněji pokaždé, kdy se na takové místo podíváte. V počítači pomůže vytvoření přehledné (a jasně popsané) struktury složek, v šuplíku nebo na stole zase jakékoliv jiné vyhovující uspořádání. 
Hlavně se nebojte
Zbavte se strachu dělat si pořádek, protože ten vás pouze brzdí v tom, vytvořit něco nového, lepšího. Zbavte se taky strachu staré věci opustit a zavést struktury nové.  A zbavte se strachu udělat si pořádek v čemkoliv kdykoliv máte dojem, že vás vaše prostředí v něčem omezuje.

Nepoutejte se na nepoužitelné struktury. Přetvořte staré, a fungující částečně. A tvořte nové, dříve neexistující.

Mé pravidlo úspěchu "3A" zní: "Act! Act! Act!" Jednejte a můžete dosáhnout čehokoliv.

Ať se vám to tedy daří,
Jakub Kolčář.

Fotka

pátek 28. května 2010

Proč jsem volil, jak jsem volil

Ode dneška do zítřka (28.-29.5.2010) probíhají na území České republiky volby do parlamentu. Narovinu vám řeknu, že já osobně jsem dal hlas straně TOP09. Ale nebyl to neuvážený hlas. Předcházelo mu hodně rozmýšlení, které se vám pokusím přiblížit.

Kdo nevolí, jako by volil.

Vy a já jsme svobodní občané české rrepubliky a právě svým hlasem rozhodujem o tom, jak bude náš stát fungovat. Můžete si říci, co se stane, když nepůjdu volit. Ale stane se toho docela hodně. Nerozhodnutí se je taky rozhodnutí a to platí nejen při volbách. Když se rozhodnete nevolit, dáváte tím svůj hlas svému nepříteli. Jakkoliv to vypadá na první pohled bezvýznamně, pokud se vám na našem současném fungování státu nelíbí jediná věc, běžte jedn označně volit, protože jedině tak to můžete změnit.


Jaké strany na výběr?
Samozřejmě politických stran kandiduje několik desítek. Ale když jsem se rozhodoval, vybíral jsem pouze z těch, které mají nějakou potenciální šanci na úspěch. Důvod? Jednoduše chci toho nyní změnit tolik, co jen jde. Kdybych volil menší stranu, taky by to nebyl zbytečný hlas, ale pravděpodobně by nic ve vládě nezměnil, protože malým stranám trvá většinou několik let, zda se ujmou, jestli vůbec. Druhým důvodem je, že pro mě nemá žáden smysl volit strana, které jsou pro mě naprosto výtržní (Koruna česká, Ježíš pán, Pravý blok). Na výběr mi tedy zbyly KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP09, VV a ODS.


Levice nebo pravice?
Na kterou stranu se přiklonit pro mě bylo celkem jasné, protože já prosazuju názor, že každý člověk si je sám strůjcem svého štěstí (jistot, bohatství, ...). Levicové strany sice mají pár zajímavých myšlenek, ale ten přehnaný socialismus není můj šálek kafe. Navíc levice jsou pouze Komunisti (víme, co nám způsobili) a ČSSD, kteří se vždy s komunisty dávají do kupy. Tím pádem tyto dvě strany pro mě vypadly a pravicový zbytek byl můj arzenál.


Fanoušky, fanoušky! Cože, vláda?
Když jsem si procházel volební programy a letáky jednotlivých stran, narazil jsem na jeden zajímavý jev. Většina z těch stran stále omílá fráze spokojenost, jistoty, bezpečí, dobrá vláda a volte nás. Ale že by se člověk dozvěděl, co vlastně chtějí dělat, to ne. Jako příklad vyberu stranu Věci veřejné. Ti, jak už název napovídá, se snaží prosadit, aby všechno ve vládě bylo průhledné, veřejné. To je sice zajímavá myšlenka, ale co dále? Jaké mají názory? Co chtějí dělat se zemí? Jak chtějí zacházet s lidmi? A co daně? Zajímalo by mě alespoň, CO má být v té vládě průhledné. A to se nedovím. Tím pádem u mě již nemají šanci.


My jsme ti nej
Tak celkově jsem nabyl dojmu, že ty velké strany jsou velké organizace jejichž úkolem je se zviditelnit a ukázat, že jsou Ti nejlepší. Co udělají s vládou je nezajímá, co vůbec nabízejí se taky nedozvíme. Konkrétně ODS. Informace, které jsem od nich zaregistroval, se všechny ze 70% procent týkají pomlouvání ČSSD a sugerování, že ODS je lepší a máme je volit. Když se člověk podívá na jejich letáky, zjistí, že jich sice mají hodně, ale jsou přeplácané samými odbornými texty, kterým běžný člověk nerozumí a nebo nám vůbec neříkají, co vlastně mají s naší zemí v plánu. ODS taky padla.


Všechno je pohoda, a stejně jsme ti nej
Takový je případ předposlední strany z mého seznamu - strany KDU ČSL. Koukal jsem na pár jejich videí a nenarazil jsem na jediné, ze kterého bych nenabyl dojmu, že strašně machrují a tváří se, že jsou nad věcí. Jsou tak nepříjemně arogantní, až se mi z nich dělalo zle. Ten jejich názor, že všechno ví, a že jsou nejlepší. Takovou stranu bych nikdy nevolil. Padla taky


Poslední a zároveň dobří
Zbyla mi strana TOP09, ale zdaleka jsem je nevolil, z důvodu, že by byli nejmenší zlo. Jsou mi názorově v mnoha věcech přízniví.


Známe problém a vyřešíme ho
TOP09 je jediná ze všech stran, u které jsem se okamžitě jasně dozvěděl, jaké mají plány a co je jejich cílem. Primárně chtějí zastavit zadlužování státu. A zbývající části programu se od toho převážně odvíjejí. Líbí se mi, když někdo ví, co chce, protože pak jde rovnou za tím a zpravidla toho bez problému dosáhne. TOP09 ví, co chtějí.

Sloužíme státu a budem dělat to nejlepší, co umíme.
Líbí se mi taky, že v TOP09 je plno odborníků. A i Ti lídři, ač třeba nejsou žádní vědci, se snaží, jak můžou. Nemachrujou s tím, jak jsou nejlepší a jak všechno zvládnou nejlíp, ale slibují, že se budou snažit. Přiznávají, že jsou v situaci těžké a že to nebude zrovna lehké, ale udělají pro to všechno, co budou moci. Navíc u strany TOP09 jako u jedné z mála, ne-li jediné, nehrozí korupce. Předseda strany, pan Swarzenberg je kníže a pro toho nemají úplatky žádný význam a tak jde vidět že se snaží čistě z vlastního přesvědčení a odhodlání náš stát spravit. A jaký vůdce, takové stádo. Proto věřím, že celá strana je čestná.

A nakonec celkové sympatie
Nějakou, a nemalou, roli v mé volbě hrál i celkový dojem. A ten na mě TOP09 udělali správný. Žádné zbytečné nafukování, žádné nesplnitelné slibování. Všechno akorát jasné, průhledné a čestné, bez vedlejších záměrů. A i přestože ani tohle není úplně ideální strana pro mě, je dost dobrá na to, abych ji hrdě dal svůj hlas. A tak jsem učinil.

Jak vám vyplynulo, má volba TOP09 byla po mém brainstormingu jasná. Je to podle mě strana, která skutečně splní to, co říká a bude mít jen ty nejlepší úmysly.

Dodám ještě, že rozhodně si nemyslím, že to má být ideální strana pro každého. Každý má svůj vlastní žebříček hodnot a tudíž i jiné politické názory. Ani jsem dnes nechtěl nikoho urazit. Dnes uvedené mé hodnocení proto prosím berte pouze jako můj osobní názor.

A prosím vás ještě o jednu věc. Pokud jste tak ještě neudělali a je vám více než 18, běžte volit. Jinak vyhrajou vaší protivníci.

A taky se dobře rozmyslete nad tím, koho zvolit tak, aby se náš stát vyvíjel nejlíp jak to jde. Snad vám k tomu můj dnešní příspěvek trochu pomohl a pomohl vám uvědomit si některé skutečnosti.

Ať žije svobodný český stát řízený chytrými lidmi.
Jakub Kolčář

Fotka

čtvrtek 27. května 2010

Pár fint jak se snadněji učit

Potřeba učit se je věc, se kterou se setkávají nejenom všichni studenti, ale taky dospělí v různých situacích. Většina lidí si pod pojmem učit se představí neúprosnou dřinu, která skoro k ničemu nevede. Několik hodin se něco šrotíte a stejně potom neumíte skoro nic. Takto to totiž zažívá většina lidí. Ve skutečnosti učení takové vůbec nemusí být. Zde vám povím pár fint, které každému člověku usnadní učení se čehokoliv.

  • Učte se v blocích. Když se potřebujete něco naučit, tak si vytvořte přes den (dny) bloky o délce maximálně jednu hodinu, ve kterých se budete skutečně pouze učit. A mezi bloky dělejte důležité přestávky, kde ne to učení vůbec nemyslete.
  • Učte se soustředěně. Když se učíte, nedělejte nic jiného. Učte se jen jednu věc naráz.
  • Učte se ve vhodnou dobu. Ráno a večer před spaním jsou chvíle, po kterých si člověk většinou zapamatuje nejvíc.
  • Použijte co nejvíce smyslů. Čím víc tím líp, protože s každou další smyslovou asociací se mnohonásobně zvětšuje schopnost mozku pamatovat si něco.
  • Kreslete si a dělejte si výpisky. Přehledně a hlavně podle sebe si ve stručnosti sepište, co se chcete naučit.
  • Učte se pouze to, co neumíte. Vyškrtejte všechny informace, které vám jsou povědomé a které byste si víceméně pouze opakovali. Toho, co skutečně neumíte je často mnohokrát méně, než kolik se člověk často "učí" (protože většinu zbytečně pouze opakuje).
  • Vysvětlete to, co jste právě dostali do hlavy někomu jinému. Vysvětlete to tak, aby tomu i vaše senilní babička rozuměla. Když musíte použít řeč tak se totiž vaše myšlenky v hlavě uspořádají do lépe stravitelného stavu a uloží se do dlouhodobé paměti.
  • Dělejte si z učení srandu. Vytvářejte si šílené představy postavené na tom, co jste se právě dozvěděli. Čím šílenější představy, tím to mozek lépe zpracovává.
  • Buďte zvědaví. Klaďte otázky. A potom hledejte odpovědi na ně. Vlastní zvědavost přinese učení se nové grády.
  • Využívejte nabyté znalosti kdykoliv to je možné. Uvedení teorie v praxi je jeden z nejmocnějších způsobů učení se.
  • Uvažujte nad tím, kde všude by se daly vaše znalosti užít a pokud to není možné v reálu, užijte je tak ve své představě.
  • Učte se z více zdrojů. Nechte si to vysvětlit od více odborníků. Každý nový úhel pohledu je obrovské plus.
  • Dobře spěte a buďte odpočinutí a v dobré náladě. Jak se dobře vyspat.
  • Používejte mnemotechnické pomůcky. K mnoha oborům jich již plno existuje. A vytvářejte vlastní.
  • Učte se nahlas. Přeříkávejte si to, co se dozvídáte, protože tak se to mnohem lépe v hlavě uloží
  • Poslouchejte při učené příjemnou, nerušivou muziku, nejlíp beze slov (a nebo se slovy, kterým nerozumíte). Pomůže to zapřáhnout obrovské síly podvědomí.
  • Ve všem co se učíte najděte něco, co je dobré pro vás. Najděte pádné důvody, proč je dobré se to naučit. Použijte správné směrované emoce. Ovládněte své emoce.
  • Spojte učení se zábavou. Vytvořte písničky na to učené, udělejte soutěže, hry, kreslete si. Komenského moudro "škola hrou" je dosud nepřekonané.
  • A na konec - nepřestávejte s hledáním stále dalších a nových způsobů a fint, jak se snadněji učit. Věřte tomu, že vždycky nějaké, které vám pomůžou, najdete :-)
Kdykoliv si nevíte rady s tím,  jak se něco naučit, koukněte se na tenhle seznam. A když už nic nepomůže, přečtěte si znovu jeho poslední bod. Nenechte naději umřít, protože ta vás vždycky zachrání, když si ji udržíte.

Člověk se může učit snadno, rychle, zábavně a přitom hodně informací. Jen záleží, jaký metodami se toho snaží dosáhnout.

Věřím, že vám můj seznam pomohl a našli jste alespoň jednu věc, kterou jste neznali dříve a změní váš přístup k učení.

Hodně úspěchů,
Jakub Kolčář.

Fotka

    středa 26. května 2010

    Jak se zbavit časové tísně - time management v 5 krocích

    Zažíváte taky denně takové okamžiky, kdy zjišťujete, kolik toho ještě chcete (a nebo musíte udělat)? A vidíte, že to už nemůžete stihnout. Přes den přece nebyl čas. A cítíte se tak špatně. Čeká vás trest v nějaké své podobě.

    Přesně z toho se dá dostat. Následujících 5 kroků vám přiblíží, jak.

    1. Zjistěte, co musíte udělat.

      Ujasnit si, co vlastně chcete, je ze všeho nejdůležitější, protože to je první věc, kterou musíte udělat. Mozek se cítí nepříjemně, nejistě, když tuší, že něco chce, ale neví co. Když se to dozví, začne se chovat úplně jinak.

      Abyste toto dělali automaticky, vytvořte si denní rutinu. Hned jakmile se dostanete z práce a nebo ze školy domů (případně o víkendu ráno), vyhraďte si 5 minut času na to, sepsat všechno, co chcete v ten den udělat. Sepište všechny věci, které tíží vaší hlavu, ale taky zauvažujte nad těmi (a podívejte se do úkolníčků), které máte zadané na určitý termín. Toto se často tak rádo zapomíná.

    2. Vytvořte si priority.

      Je zásadní se rozhodnout, čemu věnujete kolik úsilí a času. Projděte si všechny úlohy, které jste si v předchozím kroku sepsali, a každé z nich přiřaďte prioritu od 0 do 4. 4 znamená, že ta úloha je pro vás velmi důležitá a patrně povede k nějaké změně ve vašem životě. 0 znamená, že to možná ani nestojí za to, se namáhat. Uvažujte z dlouhodobějšího hlediska, protože vytlačit důležité urgentním je největší chyba při plnění čehokoliv.

    3. Vytvořte si plán práce

      Každý člověk je ochoten denně a v průběhu týdne věnovat jiný čas práci a jiný zábavě a relaxu. O víkendu si vyhraďte alespoň jeden den pouze na odpočinek. A další dny již závisí jen na vašem rozhodnutí. Podstatné je jasně se rozhodnout. Kolik času denně věnujete práci a kolik odpočinku.

      Například se rozhodnete 3 hodiny denně pracovat (v tomhle kontextu plnit úkoly) a 2 hodiny od nich odpočívat (zde se počítá jakékoliv odreagování). Rozhodnutí v takovém smyslu je správné. Uvažujte vždy konkrétně a důsledně.

    4. Kdykoliv máte volno, vrhněte se do něčeho

      Každý okamžik, kdy nevíte coby se ihned podívejte na svůj seznam úkolů a začněte na jednom z nich pracovat. Tohle je velmi důležitý princip efektivity. Jakmile se octnete ve chvíli nerozhodnosti, chytněte se prvního úkolu. Analogicky, vždy, když na něčem děláte dlouho a už se vám to moc líbí, dejte si pauzu a odpočiňte si. Něco si zahrajte, poslechněte si pěknou muziku nebo si třeba zasportujte.

    5. To, co se vám zdá nejnáročnější, udělejte nejdřív.

      Může se vám to zdát nepříjemné, nebo nelogické, ale je to ve skutečnosti úžasná cesta, čítající nejvíce výhod. Za prvé, je takto jisté, že ty nejnáročnější úlohy skutečně uděláte. Za druhé, jakmile překonáte nějakou takovou věc, něco do čeho se vám nechce, budete si sebe opravdu cenit. A seznam výhod by mohl pokračovat.

      Z počátku vám sice takové úlohy nějaký odpor klást budou, ale když chvíli vydržíte, dostanete se takzvaně do "proudu" a ono vám to půjde samo. Co dříve bylo odporné a neřešitelné se stane veselou hříčkou.

    Přes den se snažte, jak nejlíp dokážete. Ale i přesto dělejte pravidelné přestávky na odpočinek, absolutní odreagování.

    A jakmile přijde večer a vy se podíváte na svůj lístek splněných úkolů, vaše srdce zaplesá a zaplaví vás příjemný hřejivý pocit z dobře odvedené práce. Jednak s každým jednáním se něco nového naučíte a taky jste toho udělali tolik, že na sebe můžete být hrdí. Není nic, co vám uniklo.

    Následováním výše uvedených kroků se z věčného "nestíhače" můžete proměnit na člověka, který je vždycky připraven.Naučíte se vytvářet v životě priority a všechno plnit. Věřte mi, je to opravdu nepopsatelný pocit, večer si sednout k počítači nebo deníku a vědět, že všechno mám za sebou. Tak to dělají největší mistři a tak do dělají všichni dobří a úspěšní lidé. 

    Ode dneška můžete patřit mezi ně.

    Tak ať se vám to podaří,
    Jakub Kolčář

    PS: Během několika předcházejících měsíců jsem vyvinul skvělý webový systém na time management, který kroky zde popsané ještě mnohonásobně zjednodušuje. V následujících týdnech jej uvedu do ostrého provozu. Pozor: užívání bude bezplatné!